Tomáš Javorek je mladý fotograf z Brna, který se věnuje primárně portrétní, svatební a reklamní fotce. Umí skvěle komunikovat s lidmi, díky čemuž má jeho výsledná práce přirozenou a uvolněnou atmosféru, a to i v případě, že fotí zakázky. Měla jsem možnost Tomáše vidět při práci a komunikace je opravdu velikým základem jeho focení. Lidem se věnuje, vtípkuje s nimi a nedovolí jim tak propadnout stresu či jakémukoliv strachu. Fotografie má plné barev a své focení staví primárně na hře denního světla.

Tomáš je dalším fotografem, který se nebojí před klienta předstoupit s bezzrcadlovkou. “Fotil jsem na Nikon a občas jsme si na akcích s kámošem prohazovali výbavu, takže jsem fotil na Nikon a Canon. Bylo mi to jedno. 2013 jsem pošéfil X100 a fotil s ní úplně všechno, od té doby moje zrcadlovka ležela na poličce a nakonec jsem jí nechal tátovi. Minulý rok jsem dokoupil X-E1.”

Ahoj Tome, děkuji ti za rozhovor. První věc, na kterou bych se ráda zeptala je, jak tě napadl název tvého webu ateliJer.cz?

Čau Romčo, to je taková delší story. Ale abych to shrnul nějak v kostce. S kámošem fotografem jsme si jednou po pár whisky řekli, že bychom mohli založit „aťák“. Naše idea byla udělat něco v retro stylu. Takže jsme sehnali oldschoolovou sedačku, gramec, vinily, prostor v jedné tiskárně, no a pak i nějaké ty potřebné věci jako světla, pozadí atd. Jenže takový „aťák“ by měl mít i název. Naše nápady byly dost ubohé (tady ani whiskey nepomohla) a navíc jsme se nemohli shodnout. Takže jsme nakonec o název vyhlásili soutěž. Některé návrhy byly fakt pekelné. Nakonec jsme se shodli na Atelijér. Bylo to jednoduché a působilo to kapánek retro. Prostory už sice nemáme, ale název webu zůstal a používám ho jen já.

Proč jste Atelijér zavřeli?

Zjistili jsme, že nás stejně nejvíc baví fotit venku. Prostory se pak maximálně nevyužily, a tak jsme to prostě zabalili. Miluju focení lidí a hlavně portréty a to je cesta, kterou se snažím jít.

Šel bys po této zkušenosti ještě někdy do vlastního ateliéru?

Vlastní Atelijér? Pokud do toho někdy půjdu, tak bych chtěl, aby to nebyl úplně klasicky řešený prostor. Momentálně když potřebuji ateliér,  řeším to pronájmem. Je to víc na klid.

Věnuješ se primárně portrétní, svatební a reklamní fotce, k čemu máš nejblíže a proč?

Nejblíž mám k portrétní fotce, ale paradoxně mám nejvíc reklamních focení a přibývá i svateb. Na druhou stranu mě to začíná čím dál víc bavit, především svatební atmosféra je nezaměnitelná. A proč portréty? To je jednoduché. Baví mě lidi a komunikace s nimi při focení. Portréty nevnímám jako občankovky, ale klidně i celé postavy. Beru to jako zobrazení osobnosti. Buď jejich nebo ztvárnění mé představy. S tím souvisí i způsob jak pracuju se světlem. Miluju denní světlo, ale když to není ono, pomáhám mu externíma bleskama.

Jsi jeden z fotografů, který fotí na bezzrcadlovky, nemáš problém s těmito fotoaparáty předstoupit před klienty?

Já s tím problém nemám, ale občas je to docela zábava. Ze začátku, když jsem fotil jen na Fuji X100,  to byly fakt vtipné připomínky. Třeba: „To nás jako jdete fotit na film?“ , pak přišlo pár stylu: „Kde máte tu velkou zrcadlovku?” nebo “To myslíte vážně?“, ale vždycky to klientí nějak překousli. S Fuji X-E1 už se to tolik nestává a navíc jsem se naučil upozorňovat je na to dopředu.

Někteří klienti to chápou a neřeší, někteří si prostě potřebují jen rýpnout. Rozhodně to ale nikdy nezpůsobilo, že by se focení zrušilo.

Vnímáš nějaký rozdíl ve focení kampaní na DSLR a Fujifilm X-E1?

Jo dost velký! Nemusím na focení tahat tolik kg na zádech.

Snažíš se splnit přání klienta, i když se ti na zakázce něco nezdá nebo se nebojíš klientovi mluvit do zadání?

He, snažím se ho už od začátku lehce zformovat kam potřebuji, protože výsledná práce je přece jen moje vizitka. Jinak pokud jsou přání reálná a hlavně mají hlavu a patu, tak proč né. Zatím mám štěstí na klienty, kteří mi nechávají dost prostoru a to je super.

Z tvé tvorby je patrné, že je ti blízká práce s lidmi, jak se díváš na práci s modelem/fotografovaným a co je podle tebe zásadní při práci s nimi?

S modelama/kama to beru jako spolupráci. Snažím se vysvětlit jen základní představy a pak chci, aby tam nechali i něco ze sebe. Většinou ví, jaké pózy se k tomu budou hodit a taky kdy jim co sluší. Pokud to tak není, působí  fotky hrozně uměle a strojeně. U focení s lidmi, kteří před objektivem nikdy předtím nestáli, to tak samozřejmě nefunguje. Nejdůležitější je pak komunikace! Když si tam ladíš ty svoje „cajky“ (clonu,čas atd..) a furt koukáš do foťáku, lidi začnou být nervózní, je jim to nepříjemné a neví co mají dělat. Já se snažím pořád mluvit, vtipkovat, hodně je chválit, ptám se „co měli včera k obědu“  a to ve své podstatě odvede pozornost od focení. Oni se uvolní, opadne z nich stres,  naberou zpět nějaké to sebevědomí a začnou dělat „kraviny“ sami. Jednoduché ne?

Pro tvou tvorbu je charakteristická výrazná barevnost, máš to tak od začátku a fotíš někdy i černobíle (myslím tvou tvorbu obecně)?

Jó „barvičky“, to je moje prokletí. Od začátku úplně ne. Hlavně na škole jsem fotil rád i na film. Super byl takový „shit“ z rosmana (rosman 200 a rosman 400). Stálo to pár kaček a mělo to fakt koule. Klasicky asi jako každý jsem se hledal, zkoušel různé věci a zjišťoval, co mi nejvíc sedí. Momentálně se snažím tu barevnost trochu krotit. Asi stárnu. Černobílá fotka je pecka. Neřešíš barvy, ale hlavně to co na té fotce je! Já ji používám ve streetu nebo na některý části svateb. Prostě tam kde to funguje.

Myslíš si, že má v reklamní fotce prostor i černobílá fotka?

Hele já myslím že určitě. Sice asi né tak velký, ale má. Plno módních značek to použivá nebo kombinuje, a né jen ony.

www.atelijer.cz

A

Copyright (c) Tomáš Javorek

B

Copyright (c) Tomáš Javorek

C

Copyright (c) Tomáš Javorek

D

Copyright (c) Tomáš Javorek

E

Copyright (c) Tomáš Javorek

F

Copyright (c) Tomáš Javorek

G

Copyright (c) Tomáš Javorek

H

Copyright (c) Tomáš Javorek

I

Copyright (c) Tomáš Javorek

J

Copyright (c) Tomáš Javorek

K

Copyright (c) Tomáš Javorek

L

Copyright (c) Tomáš Javorek