Poznámka: Když jsem koncem května ladil tento blog, netušil jsem, že přijde zrádná povodeň. Blog tedy není reakcí na ni a ani fototéma by reakcí na povodeň být nemuselo.

Temně hučí Niagára, temně hučí do noci, ..: to jsme my starší slýchali zpívat u táboráků… Písní o vodě, která hučí či se jinak valí je více. Voda je prostě živel a své místo mívá i na zpravodajských stránkách.

Pro červen jsem na serveru Photoextract vyhlásil fototéma s názvem: Voda v pohybu (vyhlášení je na stránce: http://www.photoextract.com/cs/clanky/fototema-s-profikem-1249.html).

Voda láká fotografky a fotografy. Jedni ji chtějí mít proudící, tedy dynamicky rozmazanou a druzí naopak ostrou, tedy ne v pohybu, někdy říkám zmrazenou.

Často žasnu nad sebevědomím fotografů a fotografek. Onehdá jsem zabrousil na facebookovou stránku, kde zrovna probíhala diskuze o tom, jakým časem nafotit vodu, aby byla rozmazaná. Samozřejmě se ptal fotograf, který se víceméně profiluje jako profesionální 🙂 

Pár lidí odpovědělo zcela správně, že čas se nedá určit předem, protože záleží na rychlosti proudící vody. Také je nutné si uvědomit, že záleží i na intenzitě okolního světla. Snáze uděláme fotku rozmazané vody v šeru lesa než na prosluněné louce, kde musíme i při maximální cloně dávat poměrně krátké časy. S tím souvisí také to, jaký máme objektiv. Můžeme mít sklo, u něhož je maximální clonou jen clona 22 nebo pro tento účel výhodnější se clonou 32. I když je potřeba mít na zřeteli, že při maximálním clonovém čísle kreslí objektivy nejhůře. Pak se hodí velkoformátový objektiv, kde je maximální clonou clona 64 (a tyto objektivy většinou kreslí v porovnání s těmi maloformátovými velmi obstojně i při maximální cloně).

Diskuze na facebooku ovšem gradovala a já se jen divil. Na moji poznámku, že pro prodloužení expozičního času je nejvýhodnější použít šedý filtr (minimálně takový, který nám vezme alespoň 3 EV) uvedl jeden z fotografů, že je to nesmysl, že fotí rozmazanou vodu s časem 1/125 s. Ukázal k tomu také fotografii, nešlo jen o rozmazanou vodu, která byla spíše mírně mázlá než rozmazaná, šlo o akt s povedenou modelkou. Ta mázlá (ale rozhodně nikoliv pořádně rozmazaná) voda byla jen jakýmsi doplňkem, který jsem ani moc nepochopil. Modelka ale byla povedená a díky 1/125 s nebyla mázlá. I když: kvůli vodě, která jí proudila kolem šíje se netvářila moc zúčastněně. Její výraz jasně říkal vše o tom, co si o focení myslí a jak se těší na to, až z vody vyleze. Diskuze však vygradovala jednou fotografkou, která se pochlubila fotkou s časem tuším, že 1/6 s. To už je čas použitelný pro rozmazanou vodu, pokud voda proudí dostatečně rychle. Jenže ona to fotila z plující lodě a navíc bez stativu! Takže ano, voda byla rozmazaná, ale spolu s celou fotkou 🙂 Fakt síla, s čím vším se lidé chlubí. Málokdo si během diskuze také uvědomil, že scéna, má-li být působivá, musí mít i dobrou světelnou atmosféru. Když vyfotím tekoucí vodu v potoce, který je zcela ve stínu, fotka nebude mít plastičnost ani hru světel a stínů. Taková fotka se povede málokdy, občas aspoň pomůže převod do černobílé.

Já vlastně žádnou pořádnou fotku vody v pohybu nemám. Faktem je, že těch pár fotek, které tu v rychlosti ukážu, vzniklo v podstatě náhodou.

Často mi pomáhá můj pes. Ten když skočí do vody, hned ji rozčeří. Co se týče těch krásně rozmazaných proudů vody v korytě řeky, v potoce či u vodopádu, to mám jen pár ne příliš povedených zástupců. Jsou ovšem dělány se šedým filtrem, beru to jako nutný základ, i když vím, že je možné rychle tekoucí vodu rozmazat i časem kratším, pokud nám přejí světelné podmínky.

01-Voda-v-pohybu

Následující fotka je focena při zatažené obloze. Scéna naprosto postrádá plastičnost.

02-Voda-v-pohybu

Zde už slunníčko svítí a šedý filtr prodloužil expozici na dostatečně dlouhý čas.

03-Voda-v-pohybu

 

Toto voda v pohybu určitě není:

04--Voda-v-pohybu

A ani tohle bych raději za vodu v pohybu nepokládal:

05-Voda-v-pohybu

Co se týče ostře vyfocené vody, respektive tekutin, občas si v rámci své volné tvorby hraji s fotografováním barevných tekutin ve vodě, například:

06-Voda-v-pohybu

 Více těchto fotografií mám na stránkách: http://www.vit.madr.cz/barvy01.html

Zkušenosti s dlouhými expozicemi však mám velké, především z doby “dávné”, kdy jsme při fotografování na diapozitivy například dlouhými časy eliminovali pohybující se lidi na scéně. Pár rad tedy mohu dát:

Fotoaparát musí být na stativu, to je jasné. S tím však souvisí další potřeba a to je mačkat spoušť pomocí dálkové spouště. Hodí se také předsklopení zrcátka, ale v případě skutečně dlouhých časů to až tak potřebné není. Co se týče stabilizace obrazu, tu si v případě připevnění fotoaparátu na stativ vypněte.

Pro prodloužení expoziční doby se hodí především není-li šero šedý filtr – ND filtr. Vyrábí se jich hodně a pro slušné prodloužení je potřeba alespoň takový, který vám vezme minimálně 3 EV, lépe 6 nebo i 10 EV. Expoziční čas si vyzkoušejte, musíte mít na to ale dost trpělivosti i času. Pozor na to, že k večeru se již smráká a čas, který si v jednom okamžiku vyzkoušíte, již po pár minutách budete muset prodloužit. Fotografujete-li s dlouhými expozicemi ve dne, zakryjte hledáček fotoaparátu. Pokud nemá váš fotoaparát pro to určenou krytku, zakryjte třeba nějakým tmavým papírkem nebo dlaní. A protože vám ND filtr vezme dost světla, v hledáčku toho moc neuvidíte. Ostřete tedy ručně, pokud to je možné, tak ještě před tím, než ND filtr na objektiv připevníte.

Dobré světlo!

Vít Mádr, Lektor AFOPu, www.studio.madr.cz