Vyfotografovat vejce není jen tak – tedy pro nezkušeného fotografa či fotografku. A pro ty zkušené to může být příjemná výzva. Jde o úkol, který bývá často součástí náročnějších prací na fotografických školách a já se těšil ( a nyní vím, že právem) na zaslané fotografie. Předem bych chtěl připomenout, že jen ten, kdo pozorně četl zadání, zvěděl, že vejce by mělo být jen jedno (“Vyfotografujte slepičí vejce …, vejce by na ní mělo vynikat a jeho tvar by …”).  V soutěži se sešly i fotografie, na kterých bylo vajec víc. Cením si jich, ale do hodnocení jsem je zařadit nemohl. Při hodnocení jsem se zaměřoval na to, jestli má vejce dobře nasvícený tvar a jestli je do scény natolik dobře zakomponováno, že náležitě vyniká. I tak jsem měl ale velké dilema, kterému vejci dát první cenu.Nakonec jsem vybíral z fotografií těchto autorek:
Myslím, že každý, kdo si jejich fotografie prohlédne, uvidí, že každá z nich má něco do sebe. Na všech má vejce tvar daný dobrým světlem, na všech náležitě vyniká.  Já měl však vybrat jen jednu. Vezmu to postupně:
Na čtvrté místo jsem zařadil fotografii Zuzany Horné. Jde o vytříbenou fotografii, na které vejce vyniká tím správným způsobem. Velmi si cením oblouku, který jakoby zvýrazňuje oblý tvar. Oproti ostatním fotografiím mi zde vadí rušivý lesk. Ten fotografii po technické stránce degraduje.
Alena Křepelková pojala svoji scénu zajímavě tím, že ji vytvořila ze stránek kuchařky, čímž vejce posunula do jeho pravé kuchyňské role. Černobílé provedení fotografii pomohlo, díky němu působí fotografie lehce nostalgicky a tím i zajímavě. Světlo je výborné. Fotografii jsem posunul na třetí místo, oproti těm dalším je zde přece jenom vejce upozaděno. Svým něžným tvarem nedokáže konkurovat kontrastnímu přísnému textu. Tím ovšem nechci říci, že jde o špatnou fotografii, je výtečná. Musím na ní ještě pochválit dobrou zlatořezovou kompozici.
Na fotografii Miroslavy Truskové vyniká nápaditá minimalistická scéna a spousta volného prostoru – vajíčko se může kutálet skoro jak ten koblížek z pohádky. Fotografie je skvělá, ale není jen o vejci, je především o prostoru, kterému dává vejce smysl. V podstatě jde o obraz, který by se mohl krásně vyjímat v zajímavém interiéru.
Na první místo jsem zařadil fotografii Hany Matulové. Jde o technicky velmi dobré dílo, ve kterém se snoubí hra světla a stínu s prostorem, který tušíme a chápeme jako nekonečný. Vejce má svůj tvar a je kompozičně skvěle zakomponováno (zlatořezově) spolu se svým stínem do scény. Samo o sobě vyniká, neruší jej ani jeho stín, ten mu naopak zvýrazňuje spodní konturu.
Děkuji všem zúčastněným a gratuluji vítězce Haně Matulové k prvnímu místu 🙂
Vít Mádr