Filipe, od doby, kdy jsme spolupracovali, již uběhlo spoustu času a mnoho věcí se změnilo. Dle mého soudu se z Tebe stal žádaný a i poměrně uznávaný fotograf. Co takový fotograf potřebuje, aby se ve světě showbusinessu prosadil? Jsou to ony tvrdé lokty anebo je za tím něco jiného? (přátelství se správnými lidmi, správný marketing….)

Myslím, že základem komerčního úspěchu na poli fotografie je pouze uspokojení potřeb klientů. Někdy to znamená rezignovat na umělecké ambice a dělat fotku jako řemeslo, které má svá pravidla. Konkrétně na poli showbusinessu je třeba znát dobře poptávku médií – jaké fotky je zajímají, co by měly nebo naopak neměly obsahovat apod. Zvlášť na poli PR fotografií pro různé firmy je velmi křehká hranice, co vám v médiích otisknou a co ne. Samozřejmostí jsou dobré styky s médii – redaktory, šéfredaktory, editory časopisů a společenských webů… Také potřebujete znát, kdo lidi zajímá (kdo se dobře čte). Sebelepší fotka s béčkovou neuznávanou celebritou bude mít ve finále menší dosah než průměrná fotka s tím správným člověkem. A i podle toho vám média buď za fotku utrhnou ruce, nebo je nebude zajímat.

Copyright (c) Filip Matušinský

Copyright (c) Filip Matušinský

V roce 2009 si nafotil s Kateřinou Kristelovou kalendář CRYSTAL Kristel 2010. Byl pro Tebe tento kalendář jakýmsi fotografickým milníkem? A proč jsou kalendáře pro fotografa i modelku tak důležité?  A nechystáš nějaký další?

Dá se říct, že Kateřina mou “kariéru” opravdu rozjela, což ji nikdy nezapomenu. Do povědomí jsem se ale dostal už o něco dříve, kdy jsem právě Katku fotil v lehkém Playboy stylu do deníku Blesk jako vítězku ankety “koho z českých celebrit byste si přáli svléknout”.  Kalendář přišel až půl roku po těchto fotkách a mezi těmito dvěma foceními již bylo několik zajímavých a mediálně viditelných focení. Kalendář jako takový je skvělý způsob reklamy pro všechny zúčastněné strany. Pro modelku, fotografa i klienta znamená prestiž mít vlastní kalendář a hlavně je to geniální marketingový nástroj. Tolik mediálních výstupů, které přináší focení kalendáře napříč spektrem odborných/bulvárních/společenských titulů, neposkytuje žádný jiný reklamní předmět. Bývají totiž ve 3 vlnách:

1)      reportáže z focení celebritního sexy kalendáře (většinou televize a jejich bulvární pořady typu TopStar, Prásk…

2)      První fotky z kalendáře (všichni rádi píší, že je mají jako první, ale ve skutečnosti je mají všichni v jeden den

3)      reportáže ze křtu kalendáře

Všechny tři vlny samozřejmě obsahují zmínku o klientovi a ten má tak v časopisech, novinách i na webech zdarma PR reklamní prostor nebývalého rozsahu.
Naštěstí již mnoho firem tuto strategii chápe a berou kalendář nejen jako skvělý reklamní předmět, ale i jako velkou investici do reklamy.
V současném roce jednáme o kalendáři pro největšího importéra čtyřkolek, firmy Journeyman. Doufejme, že jednání bude plodné, protože jako čtyřkolkář tenhle typ fotek fotím opravdu s láskou.

Copyright (c) Filip Matušinský

Copyright (c) Filip Matušinský

Jako jeden z mála fotografů u nás se nestydíš řadit mezi glamour fotografy? Proč myslíš, že u nás zní glamour jako něco sprostého? Přitom podobných fotografií na internetu koluje spousta?

Nemám povědomí o tom, že by někdo na glamour styl remcal a bral ho jako něco sprostého. Spíš lidé ani netuší, co to slovo znamená. Pro mě je to vkusný způsob, jak zachytit ženu v sexy atmosféře, vkusně a dostatečně zahaleně, aby nebyly fotky laciné a vulgární. Což se mi, doufám, daří.

Někteří fotografové jsou známí tím, že před objektivem svléknou každou modelku. Ale před Tebou se taky svlékla už pěkná řada žen. Nemáš z toho občas problémy doma?

Kdo mě zná, ví, že absolutně nemíchám soukromý život a práci. Před objektivem by se mi mohla klidně odehrávat swingers party (s nadsázkou), ale jediné co by mě zajímalo, jak udělat co nejlepší a nejvkusnější fotografie. Moje žena je tolerantní a tohle je pro ni naprosto v pořádku.

Copyright (c) Filip Matušinský

Copyright (c) Filip Matušinský

Filipe, Ty jsi znám svou skvělou postprodukční činností. Jak moc své fotografie, potažmo modelky upravuješ, tedy jak moc velký může být rozdíl mezi realitou a výslednou fotografií? A jsi ochoten modelce postprodukčně zmenšit například radikálně stehna, když si to bude přát, nebo uznáváš jakousi přirozenost?

Jelikož se věnuju převážně reklamní fotografii, kde je potřeba prezentovat co největší dokonalost, míra úprav je pro mě naprosto nepodstatná. Pokud modelka dokonalá není, prostě udělám cokoli pro to, aby dokonalá byla. Nejčastěji se setkávám u svých klientek z řad normálních žen s větou “Ty ale fotíš samé modelky a dokonalé holky, já jsem tlustá, mám malá prsa…” a tak dále. Někdy je pro ně problém uvěřit, co všechno se dá postprodukcí vylepšit.

V poslední době jsi na roztrhání a je těžké Tě dohnat. Na jakých projektech nyní pracuješ? Slyšela jsem o Tvé spolupráci s FUJI – o co přesně jde? 

Krom stabilního focení pro časopis Top Class opravdu spolupracuji s firmou Fujifilm, pro níž testuji její nové fotoaparáty a píšu k nim své postřehy z praxe. Je neuvěřitelné, kam se technika za ta léta, kdy fotím, posunula. Už malé bezzrcadlové fotoaparáty dnes dokáží konkurovat mnohonásobně dražším fullframe zrcadlovkám. Kdo ví, co dalšího přinese budoucnost.

Copyright (c) Filip Matušinský

Copyright (c) Filip Matušinský

Jak se cítíš jako lektor, jako někdo, kdo předává své know-how dalším fotografům? A myslíš, že fotografické festivaly a veletrhy mají smysl?

Myslím, že kdo k focení cítí lásku a má trochu talentu, může mu pár užitečných rad ulehčit několik měsíců bádání, jak se co dělá. Samozřejmě je to trochu dvojsečná zbraň, zvlášť na malém českém trhu, kde fotografem je dnes každý majitel zrcadlovky. Osobně se mi už stalo i to, že jeden můj bývalý kamarád, kterého focení bavilo, ale nezvládal absolutně základy postprodukce, po pár mých individuálních lekcích obvolal několik časopisů, pro které jsem fotil, a nabídl jim focení zadarmo místo mě, kterému za to platili. Z těch pár časopisů to dokonce jeden realizoval. Konkurence je tu prostě veliká a záleží jen na míře drzosti.

Také jsi se účastnil finále Muže roku 2013. Jaká byla Tvá úloha? A jak jsi na tom vůbec s focením mužů? Jaký je rozdíl mezi tím, když fotíš ženu a když je objektem zájmu muž?

V muži roku jsem byl pouze jako divák, protože na něm spolupracoval můj kamarád a kolega Pavel Filandr. Určitě to je velký rozdíl. U chlapů moje jistota není tak velká. Přece jen nemám ženské oko a může se mi zdát, že to chlapovi sluší jinak, než ho vidí žena. Nicméně se mi snad pár mužů povedlo vyfotit relativně slušně.

Copyright (c) Filip Matušinský

Copyright (c) Filip Matušinský

V poslední době jsi své jméno spojil s již zmíněným vizážistou, stylistou a teď již i módním návrhářem Pavlem Filandrem. V čem vidíš výhodu Vaší spolupráce a proč jsi si vybral zrovna jeho?

Na Pavlovi je super několik věcí. Za prvé jsou to věci profesní. Je naprostý univerzál a špička ve všem, čemu se věnuje. Ať už je to líčení, česání nebo styling. Další přidanou hodnotou je jeho návrhářství a tím pádem nemusíte často řešit půjčování oblečení, protože Pavel má vlastní a kvalitní. A v neposlední řadě jsme si sedli povahově, máme podobný smysl pro humor a u focení je vždycky super atmosféra, což je jednou z klíčových věcí každého úspěšného focení.

Filipe, poslední otázka, je na rozdíl od ostatních, stejná pro všechny. Kdybys měl začínajícím fotografům dát jednu jedinou radu, jaká by to byla?

Nebojte se experimentovat, hledat sami sebe a nebraňte se konstruktivní kritice od lidí, kteří jsou dál než vy a uznáváte je.

———————————————————————————————————————————

Filip Matušinský bude i letos součástí fotografického festivalu FOTOSFÉRA. Tentokrát se na jeho přednáškách dozvíte něco na téma “Mediální úspěch fotografa” a “Profesionální postprodukční techniky”. Veškeré podrobnosti a registrace na webu festivalu.