X-photographers je světová skupina společnosti Fujifilm, která je složená z nejlepších fotografů fotících na techniku Fujifilm z každé země, kde má společnost svou pobočku. Jsou vybíráni marketingovými manažery společnosti. Možná, že to nezní jako cokoliv “speciálního”, ale pro všechny vybrané je poctou být součástí této skupiny, někdy též nazývané jako #Fujifamily. Díky tomuto spojení je jejich práce viditelnější a jejich osoba se dostává do většího povědomí. Jsou inspirací pro mnoho dalších fotografů po celém světě.

(English text included.)

A co je též super?

Kdykoliv se chystá uvedení nového produktu na světový trh, jeden X-photographer z každé země je vybrán a požádán, aby se stal oficiálním ambasadorem této novinky.

Ale co je úplně nejlepší?

X-photographers jsou lidé, kteří Fujifilmu pomáhají budovat silnou a přátelskou komunitu fungující napříč celým světem. Pokud chcete zažít ten pocit, že někam patříte, zkuste si fotit s fotoaparáty Fujifilm a uvidíte, jak bude “Fuji” komunita sdílet vaše nadšení.

Viktor Hamke je německý fine-artový a svatební fotograf. Osobně ho neznám, ale v kontaktu jsem s ním více jak rok. Sleduji mnoho fotografických skupin na Facebooku a jednoho dne jsem v jedné z těchto skupin, Fuji X-photographers, našla tři fotografie patřící do jedné série. Byla jsem jimi naprosto uchvácena, proto jsem si jméno jejich autora zadala hned do Google. Ohromně mne překvapilo zjištění, že ještě není součástí Fujifilm X-photographers. Viktorova práce je tak čistá, hluboká a působí velmi mírumilovně. Jeho fotografie člověku vezmou dech. Dovolí mu stát a nic neříkat. Stačí se jen dívat a vnímat sílu krásy a lidské citlivosti.

Okamžitě jsem kontaktovala německou pobočku Fujifilmu a zeptala se jich, jestli znají práci Viktora Hamkeho. Odpověď byla negativní, a tak jsem jim Viktorovu práci představila a doporučila jim, aby ho zařadili do X-photographers.

Toliko k mému krátkému příběhu virtuálního seznámení s mojí německou múzou, Viktorem.

Viktore, děkuji ti za tvou práci, za tvé překrásně syrové portréty lidských emocí, které umíš zachytit v jednom z nejdůležitějších momentů našich životů, jakým je právě svatba. Díky tobě tento veliký den působí tak něžně a intimně. Díky tvým fotografiím mohu stále věřit na pravou lásku.

  • Ahoj Viktore, proč se tvůj web jmenuje “Muse & Mirror” (“Múza & Zrcadlo”)?  

Ahoj Romčo, ve chvíli, kdy se moje pozornost začala přesouvat z výtvarné fotografie na fotografování svateb, jsem začal pracovat jako tým se svou přítelkyní Ronjou. Tím pádem vznikla potřeba vymyslet název, který bude reprezentovat nás oba. Ve svatební fotografii by byl typický název “Ronja & Victor Photography” , oba jsme se však shodli na tom, že by to mělo být něco lyrického, a tak se zrodil název “Muse & Mirror”. Múza představuje inovace a inspiraci, což reflektuje naše přemýšlivé povahy. Zrcadlo se nám jevilo jako dobrá metafora pro akt fotografování, tedy interpretaci a zobrazování světa, který vidíme.

Awake

  • Ronja a Viktor – fotografující pár, jaké to má výhody?

Je jich mnoho. Můžeme začít těmi osobními: žijeme spolu, pracujeme spolu a trávíme výraznou část našeho společného času debatami o tom, co děláme a jaké jsou naše kreativní vize. Jsme schopni si dát zpětnou vazbu a naše vášeň pro fotografii nikdy nebude otravná pro jednoho či druhého. Cestování bez někoho dalšího může být tak strašně osamělou záležitostí, takže i v tomto ohledu je práce ve dvou obrovským benefitem.

Pak je tu samozřejmě i rozšířená možnost zachytit svatbu ze dvou perspektiv, či být v jeden moment na dvou místech – například během příprav. Je opravdu zábavné žít, milovat a pracovat jako pár. Nikdy jsme s tím neměli problém a jsme za to velmi rádi.

  • Jak jste se vlastně dali dohromady a jak vás napadlo začít fotit společně?  

Ronju jsem učil digitální fotografii. Je jiná než já, co se focení týká. Je více intuitivní a emocionální a mnohem méně jí zajímá technická stránka fotoaparátu a post procesu. Velmi rychle se však učí a jejím dovednostem dnes mohu plně důvěřovat.

  • Je váš pohled na svět podobný nebo se doplňujete? 

Dá se říct, že je podobný a zároveň se doplňujeme. Když děláme selekci fotek, z 95 % se shodneme na tom, které fotografie necháme. Máme podobné umělecké cítění, což hodně pomáhá nám oběma. Já jsem ale tím, kdo dělá 90 % post procesu a moje minulost v umělecké činnosti mi dává obrovskou výhodu nad ostatními fotografy, co se právě digitálního post procesu týká. V tom se cítím naprosto sebejistě.

  • Vypadá to, že o své práci hluboce přemýšlíte, máte nějakou společnou filozofii?

Tím nejdůležitějším, tím, co činí fotografii dobrou, je schopnost dotknout se diváka jakýmkoliv způsobem. Ve svých uměleckých fotografiích se vždy snažím vyprávět vizuální básně, stavím světy, ve kterých může divák najít sám sebe, se kterými se může identifikovat. Mé fotografie mají tmavé a dramatické tóny, protože miluji melancholii ve všech jejích formách. Ona melancholie je viditelná i v našich svatebních fotografiích, ačkoliv o trochu méně. Melancholie mě fascinuje, má svou vlastní krásu.

Ale abych se vrátil k tvé otázce. Nemám žádnou skrytou filozofii, snad jen to, že se snažím dělat fotografie, které hovoří k mému srdci a snad i k srdcím ostatních.

  • Co je pro vás důležité při portrétování párů a jak to, že působí tak intimně?  

Ronja a já jsme citliví a pokorní lidé a s našimi klienty pracujeme se stejným respektem jako kdokoliv jiný. Respektujeme jejich odvahu stoupnout si před fotoaparát a respektujeme i to, že se nám lidé otevřou a pustí nás dovnitř, ke svým pocitům, jejich spojení a osobnostem.

Myslím, že těmi nejzákladnějšími prvky, které toto umožňují, jsou důvěra a respekt jednoho k druhému.

Dalším bodem je schopnost vidět věci jedinečnou formou. Každý má jiný pohled na věci, které nás obklopují, takže budou fotografie každého člověka jiné, někdy více, někdy méně.

Twins

  • O čem je svatební příběh a co všechno fotíte?  

Fotíme vše od ranního probuzení až po chvíli, kdy jde pár spát. (Popravdě se to takhle nikdy neděje, ale bylo by to možné) [Symbol].

Svatební fotka obvykle pokrývá většinu dne, ale nakonec to není jen o dortu, stylingu či šatech. Je to o dvou lidech, kteří se rozhodli být spolu, být tu jeden pro druhého a být hluboce zamilovaní. Je to o tolik významnější pro nás, když vidíme, že je pár opravdu šťastný.

  • Jak jsi sám řekl, jsi i fine-artový fotograf, kde čerpáš inspiraci?  

Dělám podstatně méně soukromých projektů než kdokoliv, koho znám. Potřebuji mít nápad, metaforu. Mé koncepty musí mít příběh. Dokonce, když se podívám na některé své práce, jsem zklamaný, protože jim chybí právě ona dějovost, ale taková je přirozená povaha umělce, pochybovat o sobě a být kritický vůči sobě samému.

Nápady tedy přicházejí z náhody. Může mě inspirovat filmová scéna, píseň, moje vlastní pocity… Je to různé. [Symbol]

  • Jak to máš se světlem, které používáš?

Má konceptuální tvorba je založena 100% na přírodním světle. Pokud jsou tvé editační dovednosti na úrovni, se kterou můžeš vytvořit jakoukoliv atmosféru, pak si tohle můžeš dovolit. Musím přiznat, že je jen velmi málo fotografů, kteří by zvládali umělé světlo tak, aby se mi jejich práce líbila. Napadá mě teď Joey Lawrence. Jsem perfekcionista a nikdy bych nedopustil, abych tvořil něco podprůměrného, což by se stalo v případě, že bych používal blesky [Symbol]. Ale jak vidíš na mé práci a progresu, kterým jsem prošel, jsem do budoucna otevřený i práci s umělým světlem.

  • Jak vznikne například tato fotografie? (Decay) 

Post proces mi zabere obrovské množství času, mezi 8-20 hodinami, včetně mnoha pokusů a omylů. Obraz se častokrát rozvíjí a získává na síle, když ho edituji. Získává podivnou dynamiku a někdy je velmi odlišný od toho, co jsem očekával. Dokonce jsem se dostal v nedávné době do fáze, kdy jsem se umělecké fotce téměř nevěnoval.

Naše svatební fotky jsou někdy upravované více, ale většinou to není viditelné nebo těžce postřehnutelné – a tak by tomu mělo být. Výsledek je tím, co u mě rozhoduje.

Děkuji ti za zajímavý rozhovor a skvělé Fuji komunitě, která náš život dělá trochu lepším.

X-photographers is a worldwide group of Fujifilm the best of photographers in each country using Fujifilm cameras. They are chosen by marketing managers in every single country the Fujifilm has its’ own branch. It doesn’t look like nothing special but for all the chosen photographers it is an honor to be a part of this group, sometimes called like a #Fujifamily. Thanks to this connection their work is more visible and their personalities are well known. They are inspiration for many other photographers all around the world.

What is also great?

When a new product is coming to the worldwide market, one X-photographer from each country is asked to be an ambassador of this soon coming camera.

But what seems to be really the best?

X-photographers are the people who help Fujifilm company to build strong and friendly community across the world. If you want to feel you belong somewhere, try to shoot with Fujifilm X serie cameras and you will see how the community regardless of the country will share your enthusiasm.

 

Victor Hamke is German Fine Art photographer and wedding photographer. I do not know him personally, but I’m in a contact with him for more than one year. As I am following a lot of photographical groups on Facebook, one day I found three photographs from one serie in a group called Fuji X-photographers. I was totally impressed by these photographs so I started to google who Victor Hamke is. I was pretty surprised when I realized he is not taking a part at Fujifilm official X-photographers. His work is so clear, so deep and so peaceful. His photographs allow you to stay or sit without any word. You are just staring at them and feeling the power of beauty and human sensuality.

After I contacted Fujifilm Germany and ask them if they do know Victor Hamke. They didn’t. So I introduced them his work and recommended them to add him among their official X-photographers. This is my short story how I virtually met my German muse Victor.

Victor Thank you for your beautiful raw portraits of human emotions in one of the most important moments in our life like the wedding is. Thanks to you the big day seems so gentle and intimately. Thanks to you I could still believe in a true love.

  • Hi Victor at first I’d like to ask you what means or why your web page is called “Muse & Mirror”? 

Hey Romana! As my focus shifted from Fine Art work to wedding photography, I was working as a team with my girlfriend Ronja. So there was a need for a name that represents both of us. In wedding photography a typical name theme would have been “Ronja & Victor Photography”, but we were both all for a lyrical approach and that is where Muse & Mirror was born. Muse as a noun representing Innovation and inspiration; as a verb for our thoughtful mentalities. Mirror seemed to be a fitting metaphor for the act of photographing, interpreting and displaying the world we see.

  • Ronja and Victor, you are a shooting couple, what are the benefits of a shooting couple?  

There are plenty. You could start with some personal benefits: We live together, we work together and we spend an enormous amount of time talking about what we do and our creative vision. We are able to give feedback to each other and are sure to never annoy the partner with the passion for photography. Traveling all across the country can be a lonely thing when you are on your own. That is another benefit.

Then of course there’s an extended capability to capture weddings as we always have two perspectives on things and can be at two places at once – for example at the getting ready, which is the time of the day when the groom/bride get dressed, styled, etc. It is a really joyful experience to live, love and work as a couple. We never encountered a problem with that circumstance and are very happy.

  • How you guys got together, why did you decide to work together and how was the beginning of your coop? 

I was mentoring Ronja with digital photography. She is a different kind of photographer than myself. She has a more intuitive and emotional approach – and much less interest in the technical intricacies of camera technology and post processing. She’s a very quick learner and I can totally trust in her skills by now.

  • Is your point of view the same or complementary? 

Part same and part complementary. When we do an image selection we 95% agree on what pictures should stay in. We have a very similar artistic vision which helps A LOT. I’m the one doing 90% of the post processing and my past in compository artworks gives me a huge edge over many photographers as digital post processing is absolutely where I feel at home.

  • It seems like you really think about photography and your work, what is your philosophy? 

The most important asset of good photography should be that it is able to touch the viewer in a certain way. In my Fine Art (works) I always tried to create visual poetry, worlds in which the viewers could find themselves in and identify with. It certainly has dark and dramatic tones and I love melancholy in different forms. That “melancholy” can also be found in our wedding photography although it is a little lighter. Melancholy is something I am very attracted to and it has a very own beauty.

To get back to your question. I have no underlying philosophy other than that I give my everything to create images that speak to my heart – and hopefully others’ as well.

  • What is important when you portray a couple, how it possible all your photographs look so intimately?

Ronja and me are rather sensitive and humble people and we treat our clients as well as anybody else with respect. We respect the courage to step in front of a camera and we certainly respect that people open up to give us insight into their feelings, their connection and their personality. I guess that are the most basic things that make it possible to have such an intimate visual approach. Trust and respect into each other.

The secondary point is the ability to see things in a unique way. Everybody has a different sight on the world surrounding him and so everybody’s pictures will turn out differently – sometimes slightly, sometimes vastly.

  • What is the whole wedding story about and what all do you capture? 

We capture everything from getting out of bed to getting into it again. (well, that never happened this way, but it would be possible ;))

Wedding photography typically covers most of the day, but in the end it’s not about the cake or the styling or the dress. It’s about two people deciding for each other and being madly in love. It’s so much more rewarding to do what we do if we see that the couple is really happy and enjoying the time.

  • Victor you are not only the wedding photographer, you are also a Fine Art photographer, as you said, how do you get ideas what to shoot and how?  

I produce WAY less content for my free projects than almost everybody I know. I need an idea, a metaphor. My concepts are supposed to have a narrative. There are some works of mine that disappoint me by now when looking at them, because they lack narrative qualities. But it’s the artist’s nature to doubt himself and be critical.

Ideas for shootings come by coincident. It may be a movie scene, a song, my own reflection, etc. There are different origins. 🙂

  • How it is about lighting, do you use day light, ambient lighting, studio lights or battery lights and flash?  

My conceptual work is 100% done with natural lighting. If your editing skills are on point you can create many different looks with it. I have to add that I think very very few photographers truly master artificial light to an extent that I like their pictures. Joey Lawrence comes to mind. I’m a perfectionist and I wouldn’t be willing to create something mediocre – which would be the case with flash lights. 🙂 But as you see… in my future there’s still room to implement artificial light, given that I improve to a degree that satisfies me.

Post production for concepts is extremely time consuming and takes between 8 and 20 hours – with a lot of trial and error. The picture often times unfolds and gains momentum while I’m editing. A very strange dynamic and sometimes the outcome is very different from what I expected. Lastly I’ve been inactive on the Fine Art stuff.

Our wedding pictures sometimes also have stronger editing involved which is hopefully mostly invisible or impossible to spot – because this is how it should be done. The result is all that counts for me.

Thank you for the very interesting interview! Shout out to the fantastic Fuji community making all our lives a little better. 🙂