Koncerty, divadelní představení, párty, besídky a reportáže obecně. To jsou typické situace, kdy bojujeme se světlem, respektive jeho nedostatkem. Výsledek? Často příliš tmavé, “máznuté”, zašuměné nebo jinak nepovedené snímky. Dá se s tím něco dělat? Jasně! A hned se podíváme co.

Definice Low light scény

V první řadě bychom si měli říci, co to vlastně to “low light” znamená. Jsou to takové scény, kde hrozí zvýšené riziko neostrosti, přesněji rozhýbání obrazu vlivem dlouhých expozičních časů – potažmo nízkou hladinou světla. Jenže už v tento moment narážíme na spoustu faktorů, které nám výsledek výrazně ovlivní. Roli zde hraje:

  • typ scény (statická vs dynamická)
  • charakter scény (typicky odrazivost)
  • vlastnosti techniky a našeho vybavení

V tzv. EV tabulce (viz obrázek) jsou znázorněny konkrétní expoziční hodnoty a příslušná kombinace času a clony (platí pro ISO 100). Budeme-li vycházet z faktu, že problémy s pohybovou neostrostí v průměru začínají od expozičním časů > (delších) 1/60s a běžné objektivy se pohybují se svou světelností okolo f/4, z technického pohledu tedy můžeme říci, že “low light” situace nastává, klesne-li úroveň světla pod 10 EV (byť dost přísné měřítko).

Reportáž je typickým zástupcem “low light scény”, byť to často nemusí na první pohled tak vypadat, foto: Martin Hájek

Typ scény

Nicméně fotografie by neměla být o vzorcích a počítání ale hlavně o focení, pojďme na to tedy prakticky. První věcí je typ scény: statická nebo dynamická? Fotografujeme-li klidnou, statickou scénu a máme-li čas, je nejlepším řešením fotografický stativ v kombinaci s dálkovou spouští. Když chceme navíc ještě zdůraznit pohyb (noční fotografie), dlouhé expoziční časy jsou naopak vítány.

Statické fotografie nejsou těžké na vyřešení problému s dlouhými expozičními časy. Stativ a dálková spoušť to vyřeší za nás. U noční fotografie nebo techniky “malování světlem” je co nejdelší expozice dokonce žádoucí. Foto: Martin Hájek  

Pohyb ve scéně

U dynamické fotografie je to výrazně složitější. Potřebujeme takové časy, které nám “zmrazí” pohyb, což je v případě reportáže alespoň 1/80s. U sportu, dětí a zvířat je však nutné počítat s hodnotami minimálně 1/200s a méně. Bez blesku nebo vysokých ISO hodnot se pak neobejdeme. Velkou roli hraje i objektiv, jeho světelnost a použité ohnisko. Praktickou pomůckou je tzv. pravidlo bezpečného času:

  • Č. (bezpečný čas) = 1/ohnisko (s) × crop faktor

Jednoduše jde o takový čas, který bychom ještě měli být schopni udržet z ruky, aniž by došlo ke “stržení snímku”. Je dobré zohlednit ještě crop faktor (ořez senzoru vzhledem k plnoformátové velikosti 35mm).

Příklad:

  • 20mm ohnisko / B.Č. = 1/20s (1.5× crop faktor = 1/30s)
  • 50mm ohnisko / B.Č. = 1/50s (1.5× crop faktor = 1/80s)
  • 100mm ohnisko / B.Č. = 1/100s (1.5× crop faktor = 1/160s)

V případě pohybové fotografie je to výrazně složitější. Musíme využít co je k dispozici. ISO je skvělou volbou ale generuje silný šum (viz foto), blesk zase nelze použít vždy. Foto: Daniel Poláček

ISO, clona, blesk

Digitální technika má obrovskou výhodu, že umožňuje velice flexibilně reagovat na měnící se světelné podmínky ve scéně. Pokud máme málo světla a potřebujeme zkrátit pohyb, můžeme zvýšit ISO hodnotu. Pokud totiž máme scénu s průměrnou hodnotou světla 6 EV, z EV tabulky vyčteme, že při cloně f/4 (a ISO 100) nám vychází čas 1/4s. Pro focení z ruky nebo dokonce pro pohyb – nepoužitelné! Když ale zvýšíme ISO o 4 expoziční kroky – na ISO 1600 (tedy 16×), můžeme adekvátně k tomu zkrátit čas. Dostaneme se tedy na 1/60s a s tím už se nechá pracovat. Negativem zvyšování ISO hodnoty, je nárůst digitálního šumu.

Zde je světelný objektiv a velký senzor tím nejlepším řešením. Foto: Martin Hájek 

Blesk je skvělým pomocníkem pro “zmrazení” pohybu, nicméně má svá omezení jako je: dosah blesku, tvrdost světla (ostré stíny), problémy s barevností (WB).

Tématu fotografování s bleskem jsme se věnovali v tomto článku.

Jsou situace, kdy je blesk nepoužitelný. Současně je světlo dost nepředvídatelné a je ho málo i v situacích, kdy bychom to do něj vůbec neřekli… Foto: Martin Hájek 

Třetí expoziční záchranou je pochopitelně světelný objektiv. Světelnost = schopnost objektivu propustit určité množství světla a doslova “se otevřít”. Podíváme-li se znovu do EV tabulky, zjistíme, že zatímco standardní objektiv se světelností f/4, umožní ve scéně 6 EV nejkratší možný čas 1/4s. Zatímco s vysoce světelným objektivem f/1.4 jsme ve stejné scéně na hodnotě 1/30s (platí při ISO 100). A to je velký rozdíl! Ano, světelnost objektivů je komoditou, za kterou si musíme připlatit. Ale vyplatí se to.